Co se děje v knihovně
.


Příměstský tábor "Z deníku malého poseroutky"

O prázdninách se v kasejovické konal již po šesté příměstský tábor. Tentokrát na téma " Z deníku malého poseroutky". Malý poseroutka je klučík pubertálního věku, který si své zážitky píše do deníku. A leckdy jde o opravdu o zážitky hodné zaznamenání. My jsme se nechali inspirovat a...

První den jsme vyráběli deník. Taky jsme hráli spoustu her, při kterých byla legrace, například dětmi oblíbenou hru "Bezďák" či "Na zemi zůstane", kdy družstva dětí mají za úkol seskládat se například tak, aby na zemi zůstaly pouze tři ruce, dvě nohy a jedna záda... Četli jsme si příhody z Deníku malého poseroutky. Učili jsme se Morseovku, malovali na kameny se Zuzkou Pavlovou, povozili se na koních na Farmě u Filípka v Kladrubcích, v Újezdě jsme strávili jedno pěkné odpoledne na kolotoči a ve čtvrtek jsme si společný čas prodloužili až do večera, kdy se konal táborák. Na něm měli možnost užít si hravosti a fantazie na pohádkové téma i rodiče dětí, kteří přišli s námi posedět u ohně... Každé družstvo včetně rodičů dostalo jeden krepák červený, jeden černý, nůžky, izolepu a igelitku, která suplovala Karkulčin košíček. A také nedokončený text pohádky O červené Karkulce, kterou si družstva mohla dle své fantazie dokončit podle svého. Po chvilce chystání a příprav byla sehrána čtyři divadelní vystoupení, jedno hezčí než druhé, u kterých jsme se moc pobavili :-) Program plný her a činnosti byl vyvážen chvilkami relaxace, které děti dle své nátury trávily buď hrou společenských her, nebo řáděním v herně.

Adrenalin do jinak poklidného prázdninového týdne zajistily různé soutěže, například tipovací soutěž "Kolik jsme ušli kroků" při cestě do Újezda, kterou vyhrála Jituška Kušková trefou s přesností 5 kroků. Nicméně emocemi hýbala hlavně fotografická soutěž, kdy děti měly za úkol vyfotografovat našeho knižního hrdinu Grega na různých zajímavých místech. Tato soutěž probíhala jednak na facebooku, kde se do hlasování mohli zapojit rodiče, kamarádi, známí... Vítěze ale volily také táborové děti a zaměstnanci městského úřadu. Ve fb hlasování vyhrála fotografie Matěje Kotěšovce. V ceně dětí a MÚ vyhrála Terezka Motejzíková s fotografií Grega s koťátkem na pianě a Vojtík Adamec, který skončil v hlasování dětí těsně na druhém místě s krásnou fotografií Grega v lesním zátiší.

Poděkování patří krom výše zmíněných také Aničce Maškové a Evelínce Matějovské, které byly cennými pomocnicemi, Lence Kavkové za povídání o koních i jízdě na nich, Vraťovi Valenovi za hudební doprovod při táboráku, Markovi Šůchovi za svezení na kolotoči. Dík patří též Městskému úřadu Kasejovice, který tento prázdninový týden finančně podpořil.


Noc s Andersenem 2019


Dne 12. dubna jsme se se čtrnácti dětmi přenesli na jeden večer a noc do kouzelného světa Harryho Pottera.

To děti zjistily poté, co našly a složily z kousků starého pergamenu veršovaný vzkaz. Postupovali jsme dle pokynů a našli mapu Kasejovic ve světě Harryho Pottera a šifru, která nám poradila, kam se máme vydat. Cílem bylo stanoviště 2, což byla Škola čar a kouzel. Ještě před odchodem si děti ověřily své znalosti v kvízu a ty nejznalejší tři dostaly za odměnu jeden srpec, což je takový kouzelný drobňáček. Pak jsme se oblékli a vyrazili. Nejprve jsme se zašli podívat do Gringotovy banky na rohu náměstí, kde se u schodů povalovalo několik mincí, asi někomu vypadly z kapsy. Vzali jsme je a pokračovali Příčnou ulicí. Cestou jsme minuli hospodu U tří košťat, kam jsem se zašli pozeptat, jestli by nebylo něco k snědku. Bylo, ale neměli jsme momentálně dostatek potřebné měny, tedy galeony a srpce, kterými se u Tří košťat platilo. Pokračovali jsme tedy na určené místo. Tam nás čekala profesorka McGonagallová, ředitelka Nebelvírské koleje a měla pro nás několik úkolů. Ve třídě Lektvarů měly děti za úkol vylovit z jeho přirozeného prostředí, čímž byl nechutný sliz, jednoho hadínka, což se nakonec všem i přes zjevný odpor podařilo. Ze třídy Obrana proti černé magii musely děti přinést Bertíkovu fazolku a to potmě, tento jednoduchý úkol zpestřoval bubák, schovaný ve skříni, který se snažil svým bušením a huhláním malé odvážlivce vystrašit. Ve třídě Jasnovidectví děti skládaly z písmenek do polévky tři kouzelná slova. Paní profesorka nechtěla zprvu uznat slovo plast, což jak sami uznáte, není slovo kouzelné. Nicméně stačila trocha fantazie a ze slova plast bylo slovo plášť, které už se započítat dalo :-) Ve třídě Přeměňování děti dostaly poměrně náročný úkol přeměnit se v pavouka, nad čímž si chvilku marně lámaly hlavu, neznaje správnou kouzelnou formuli. Nakonec se úkol povedlo splnit a to tak, že složily jednoho velkého kolektivního pavouka, jedno dítě bylo jedna noha, několik dětí nakupených vedle sebe tělo a hlava. Stejným způsobem pak ztvárnily hada, což bylo podstatně jednodušší. A pak nás čekala poslední třída a to Péče o kouzelné tvory, kde děti určovaly, kdo to je Prašivka, Křivonožka, Hedvika, Klofan a Tichošlápek. A jelikož se povedlo všechny úkoly splnit, dostali jsme za každý splněný úkol jeden galeon. Celkem jsme tedy měli 5 galeonů a osm srpců. S nimi v kapse jsme se vydali do hospody U tří košťat, kde nás přivítala madam Rosmerta. Za nabízenou sumu byla ochotná nám připravit něco k večeři a k pití. Upekla dětem výborné pizzy s hady a pavouky a k pití jsme měli dračí krev. Tu děti zpočátku ochutnávaly s velkou nedůvěrou, nicméně již brzy si tento nápoj oblíbily. Najedeni a spokojeni jsme se vydali do knihovny. Zde některé děti hrály stolní hry, a jiné si zajistily vlastní spacákový program. Večer skončil četbou knihy a zavrtáním do spacáků. Ráno jsme se probudili již do našeho běžného světa, posnídali a s rodiči se vydali každý do toho svého vlastního domácí světa.


Příměstský tábor 2018 Vítejte v Kvítečkově


Druhý červencový týden se opět v kasejovické knihovně konal příměstský tábor.

Počasí nám přálo a tak jsme...

Každý den trávili chvilku na novém dětském hřišti, chvilku četli Neználkovy příhody, hráli hry, soutěžili, těšili se na dobrý oběd...

Tento "základ" doplňoval každý den jiný program, jednou jsme tvořili z Fima, podruhé z colourplastu, hráli stopovačku, stavěli v lese "Kvítečkov" pro Neználka, dělali megabubliny. Speciální v tomto ohledu byl čtvrtek, kdy jsme se odpoledne vypravili do blízkého Újezda u Kasejovic, kde se děti mohly dosyta vytočit na kolotoči, tam jsme také opekli buřtíky, zazpívali při ohni a za večerního soumraku se vraceli opět do Kasejovic, kde jsme přespali v knihovně.

Velké poděkování patří všem, kteří vypomohli k tomu, aby se dětem líbilo. Byly to: hodné paní kuchařky v Agrochovu, parta újezdských kamarádů, Vraťa Valena, Město Kasejovice.


Noc s Andersenem 2018

Ačkoliv by se podle fotek zdálo, že letošní Noc s Andersenem strávily děti výhradně hrou Sibiř, při které se družstvo snaží na jednoho svého člena navléci co nejvíc vrstev oblečení, nebylo tomu tak.
Na začátku nás nečekal jako obvykle místní skřítek Knihovníček, který v knihovně přebývá a za dětmi se zajde občas podívat. Čekal nás od něj pouze dopis, nebo spíš jakýsi rébus, který sliboval, že za snídani od pejska a kočičky dostaneme večeři od pejska a kočičky. Lámali jsme si nad tím hlavu, až nás napadlo hledat inspiraci v knize Karla Čapka Povídání o pejskovi a kočičce, konkrétně nás zajímala kapitola - Jak pejsek s kočičkou pekli dort. Po přečtení se děti shodly na tom, že tedy takhle divoce péct raději nebudeme a zkusíme nějaký osvědčený recept, abychom vyhověli skřítkovu přání a připravili mu dobrou snídani. Tak jsme pekli a upečené a ozdobené muffinky jsme pak nechali v kuchyni do rána.
Pak jsme pokračovali v plnění skřítkových úkolů. Nejprve nás čekala tajenka, která prověřila knižní znalosti dětí. Ovšem otázky nebyly jen tak napsané na papíře u tajenky, byly zavěšené v nafouklých balóncích u stropu knihovny. Děti tedy čekal úkol balónky sundat a pak prasknout bez použití špendlíků, nožů a podobně. Po výborných atletických výkonech děti tajenku vyluštily a vypravili jsme se do kasejovického parku. Tam nás čekalo hledání písmenek poschovávaných v trávě. Z nich jsme poskládali další úkol. Ten byl trošinku strašidelný, děti musely projít cestičkou z hořících svíček a přinést jeden kousek skládanky. A jelikož byly všechny děti velice statečné, za chvilku jsme měli obrázek celý. Byl na něm pejsek s kočičkou, což nás zavedlo do místní pizzerie, kde na nás opravdu čekaly chutné pizzy, které jsme za obrázek vyměnili.
Po večeři jsme si zahráli zábavnou hru Sibiř (vítězné družstvo na svého nejmenšího člena navléklo 40 kousků oblečení navíc), přečetli pohádku na dobrou noc a šli spát. Ráno nás čekalo překvapení, v kuchyňce chyběly čtyři muffinky, ty asi skřítek slupnul ke snídani...

Příměstský tábor 2017 "Když byl děda malej kluk"


V kasejovické obecní knihovně se letos konal již tradičně příměstský tábor pro zhruba třicet dětí místních i z okolních obcí.

Jako každoročně vedoucí Dana Matějovská a Mgr. Marie Prokopiusová, nově pomocnice Eve Matějovská.
Program byl tentokrát pestrý. Název tábora "Když byl děda malej kluk" dával tušit opět návrat do historie. Průvodcem nám byl Kája Mařík, hošík z brdských lesů, se kterým děti prožívaly různé příhody. V úvodu, hned v pondělí, jsme zavítali k Pohanků chatě na Kladrubině, která nám suplovala Kájův domov v há-jence. A tam jsme započali. Zajímavé bylo například si představit, co se asi Kájovi honilo hlavou, když ho maminka poslala do města ke kupci pro rozinky, nebo jinou potřebnou věc. A bydleli pár kilometrů od vsi... Ale přesně takové situace život Kájovi přinášel a děti byly poměrně překvapené, jak takhle vůbec někdo mohl žít. Bez sprchy, televize, tabletu, telefonu, všude daleko, a kamarádi kolem celkem žádní až na poměrně nepoužitelnou Zdeňu. Na místě jsme pak sehráli několik pěkných her a vydali se na oběd, který nám připravovaly paní kuchařky na Agru a který byl každý den výtečný.
V úterý jsme se zabývali domácími zvířaty, dnes chovanými spíše pro radost, dříve výhradně pro užitek. Pro ilustraci jsme zašli k Jadrným, kde nám paní učitelka představila jejich ovečky a popovídala o práci spojené s chovem. Odpoledne přijela paní Janoušková, která s dětmi vyráběla výrobky z ovčího rouna. Ti zdatnější si vyrobili obal na tablet, jiní různá zvířátka, či potvůrky a pár děvčátek kytičky do vlasů.
Ve středu jsme se vypravili na výlet na Šumavu, kde jsme prošli moc pěknou pohádkovou stezkou Brčálník. Ke zpáteční chvatné cestě nás přiměl prudký déšt, který v mžiku zahnal děti do autobusu. Čtvrtek byl speciální, byl totiž pro většinu dětí dnem, kdy se nevraceli odpoledne domů, ale přespali v sále kulturního centra. Ten den jsme pokračovali v seznamování s Kájou Maříkem, hráli množství veskrze zábavných her, setkali se se skřítkem Knihovníčkem, odpoledne absolvovali stopovačku, která nás dovedla do Újezda a na závěr si zanotovali u táboráku. Výše zmíněné poslední dva body malinko rozvedu... V Újezdě nás čekala skupinka místních na návsi, kde byl kolotoč. Opravdový kolotoč jako na pouti, s pánem kolotočářem, což byl Marek Šůch, který jej i sestrojil. Děti se svezly se vším komfortem, který byl možný. Užily také prolejzačky na újezdské návsi a pak přítomné vyzpovídaly otázkami danými ve stopovačce. Měly např. za úkol zjistit, kdo ve vsi spí v pruhovaných peřinách a podobně. Také se pokoušely vyměnit jednu čokoládovou minci za něco hodnotnějšího, což se jim díky dobrému srdci místních skutečně povedlo. Nebýt chystaného táboráku, na který jsme pozvali i rodiče, ještě bychom se na újezdské návsi zdrželi déle. Moc se nám v Újezdě líbilo. Nicméně jsme se vydali zpátky do knihovny, dopřipravili i s pomocí některých maminek vše potřebné a táborák začal. Chvilku po začátku se objevil skřítek Knihovníček, který se přišel podívat na jeho portréty, které děti měly za úkol nakreslit. Ty pak ohodnotil. Abychom rodičům zajistili trošku kulturního vyžití, nacvičily děti píseň Cestář a krom zpěvu se doprovázely na malá benža, která vyrobily ze sirek. Bylo to pěkné. Vybrali jsme také jednu top hru, kterou hrají děti extra rády a tu jsme nachystali pro rodiče. Hra se jmenuje "čokoláda" a je poměrně jednoduchá, leč velice zábavná. Představte si dva stoly, u jednoho jsou hráči, kteří házejí dokola kostkou. Na dalším stole, vzdáleném zhruba tři metry je talíř, příbor, šála, rukavice a... čokoláda. Pro tatínky jsme připravili variantu s klobásou. Hra začne tak, že hráči hází kostkou, komu padne šestka, běží ke stolu č. 2, obléká si potřebné propriety, bere příbor a začíná čokoládu krájet. To může do doby, než někdo další hodí šestku, sebere mu šálu i rukavice a chystá se na čokoládu. Často ovšem hra probíhala tak, že šťastlivec, kterému ona šestka padla, byl v těsném závěsu následován dalším a ten zase dalším... Po této humorné části, kdy se bavili rodiče i fandící děti, došlo na to, co k táboráku neodmyslitelně patří a totiž na trampské písně. Přišel Vraťa Valena, který se svou kytarou dodal táboráku to správné kouzlo. A pak jsme do setmění seděli, zpívali, jedli špekáčky a bylo nám fajn. Kolem desáté se rodiče zvedli k odchodu a malí nocležníci se odebrali do sálu, kde si rozložili karimatky, spacáky atd.
V pátek jsme hned po ránu vyráběli antistresový míček, který se může dítěti a často i rodičům dost hodit. Tuto výrobu plus pletení náramků šéfovala Evelínka Matějovská, která byla na táboře užitečnou pomocnicí. A pak děti čekaly hry Káji Maříka. Stejně jako on lovily žabičky (i když jen gumové), obíraly z brambor klíčky, trhaly trávu pro králíky, jezdily na lyžích, tedy v poněkud ztížené podobě - jednak se nám nepodařilo zajistit sníh a druhak kvůli úspoře materiálu vyšly jen jedny lyže pro tři děti. Ale nakonec i tenhle náročný úkol zvládly. Následovalo ocenění za celý týden, rozdali jsme poslední hliněnky za vyhrané soutěže a rozloučili se s přáním, abychom se za rok zase v knihovně setkali.

Příměstský tábor Bubáci a hastrmani - 2016

V červenci bylo v kasejovické knihovně veselo...

To se totiž konal příměstský tábor na téma Bubáci a hastrmani našich polí, lesů, vod a strání. Jak z názvu vyplývá, zahrnovalo toto téma pouze české strašidelné bytosti, jako např. bludičky, hejkala, vodníka. Exotická strašidla jsem si nechali na příště...
Jako již v minulosti, i letos se dětem věnovala knihovnice Dana Matějovská a Mgr. Marie Prokopiusová. A jako tradičně bylo v programu propojeno čtenářství s hrami a zábavou. Počasí nám přálo a tak jsme mohli strávit každý den venku.
V pondělí děti hledaly QR kódy, které je pak nasměrovaly k úkolu pondělního dopoledne - tvorbě živého obrazu ze života skřítků. Odpoledne bylo vyplněno společnými i společenskými hrami.
Úterek s sebou přinesl výlet k rybníčku, kde bydlel vodník Brekekáč, který si hledal ženu. Družstva dětí měla splnit sedm úkolů, podle kterých si vodník nakonec vybíral nevěstu, namátkou - vymyslet recept na dobrou vodnickou polévku, vyzdobit hrneček na dušičky, zatančit taneček apod.
Ve středu jsme se vypravili do Spáleného Poříčí, kde je krásná naučná pohádková stezka. Zde musím poděkovat - jednak panu řidiči Milanovi Korejčovi za jeho ochotu, pak Sokolům za velice přátelský poplatek za naftu a také paní Pasekové z infocentra ve Spáleném Poříčí za její vstřícnost.
Ve čtvrtek jsme šli do blízkého háječku stavět obydlí pro Hejkala, který tam prý přebývá. Úkol to nebyl jednoduchý - postavit ze surovin, které v lesíku byly, pěkné obydlí, kterým nebude pršet ani foukat. To jsme nakonec otestovali - jedno z dětí si do domečku sedlo a déšť a vítr nám suploval pytlík hladké mouky. Podle toho, jak byl kdo posypán, bylo vidět, jak moc fortelně je domeček postavený.
A v pátek jsme se věnovali stvoření bludičky, kde dostala prostor fantazie dětí, protože o bludičkách se toho moc neví. Musím říct, že se to dětem moc povedlo, bludička byla jedna hezčí, než druhá. To vše ostatně dokumentují fotografie... Nuže vzhůru mezi skřítky, vodníky a víly.
Velké poděkování posíláme paním kuchařkám na Agru, Aničce Cinové za pomoc a též městskému úřadu za trvalou podporu.